VITAMÍNY U DĚTÍ
V dětském věku dochází k růstu organismu, fyzickému a psychickému vývoji. Vyvážená strava bohatá na vitamíny a minerály je základem pro správné prospívání dítěte. Jaké vitamíny jsou pro dětský organismus nepostradatelné?
Nedostatek vitamínů v dětském těle
Hypovitaminóza může vzniknout v období intenzivního růstu nebo nadměrné fyzické aktivity. V České republice jsou projevy hypovitaminózy spojeny nejčastěji s výše uvedenými stavy a nedostatek vitamínů se příliš často nevyskytuje. Lékaři se častěji setkávají s hypervitaminózou, nadbytkem vitamínu v těle.
K projevům hypovitaminózy patří zpomalení psychomotorického vývoje, poruchy imunity, útlum krvetvorby, křivice. Nedostatečné množství vitamínů se projevuje také v poruchách metabolizmu tkání s rychlou obměnou (například ve sliznicích).
Kdy vzniká nebezpečí hypervitaminózy
Nadbytečná konzumace vitamínů se vyskytuje v případě nevhodné suplementace. Příznaky hypervitaminózy jsou spojeny s intoxikací organismu. Předávkování vitamínem A, D, K vede k toxickým projevům organismu. Bez rizika není ani nadměrné užívání vitamínu C vedoucí k možnému výskytu oxalátových kamenů v ledvinách (ledvinové kameny).
Vitamíny u novorozenců a kojenců
První čtyři týdny života hovoříme o novorozeneckém věku, poté až do jednoho roku o kojeneckém věku. V prvním roce dítě zesílí, výrazně vyroste a přibere na hmotnosti. První rok života je citlivé na vnější faktory, které vývoji napomáhají. Organismus se nachází v potravinové dominantě, klade vysoké nutriční nároky a jejich nesplnění může mít následky do budoucích let. Po narození se uměle doplňuje vitamín D, který není dostatečně zastoupen v mateřském mléku.
Optimální množství vitamínů je důležité již v těhotenství
Dostatečné množství vitamínu C a E v těhotenství pozitivně ovlivňuje porodní hmotnost novorozence. Optimální přísun antioxidantů do těla ženy příznivě působí na délku porodu.
Mateřské mléko a vitamíny
Kojené děti mají dostatek vitamínů z mateřského mléka, které odpovídá potřebám dítěte. V prvním roce života doporučují pediatři podávat jednu kapku vitamínu D denně. Kojení je pro dítě tou nejlepší výživou alespoň v prvních šesti měsících života. Složení mateřského mléka se odvíjí od přijímané potravy matky, vyjma vitamínu D a kyseliny listové, jelikož jejich zastoupení není možné dost dobře změnit. Množství vitamínu B1, B2, B6, B12, vitamínu C a vitamínu A je ovlivněno tím, co matka jí. Vegetariánky a veganky mají výrazně nižší podíl vitamínu B12 v mateřském mléku. Vyšší konzumace vitamínu C v období kojení prokazuje snížení rizika výskytu atopie u kojenců.
Batolata, děti od jednoho roku do tří let
Ve stravě dítěte jsou běžně zahrnuty pestré potraviny: zelenina, ovoce, maso, obiloviny, ryby. Ty obsahují minerály a výživné látky podstatné pro správný rozvoj a růst organismu. Růst dítěte se v porovnání s kojeneckým obdobím zpomalí, ale kvalitativní změny v organismu stále probíhají. Dítě má za jeden den přijímat alespoň jednu porci mléčných výrobků, tři až čtyři porce ovoce a zeleniny (ovoce, listová zelenina, žlutá nebo oranžová zelenina).
Jaký je denní doporučený příjem vitamínů?
Evropská unie (Commission of the European Communities ) vydala doporučení pro denní příjem vitamínů u dětí.
Doporučený denní příjem vitamínů dle věku u kojence a batolete
Vitamín | 0 – 6 měsíců | 6 – 12 měsíců | 1 – 3 roky |
thiamin mg | – | 0,3 | 0,5 |
pyridoxin mg | – | 0,4 | 0,7 |
riboflavin mg | – | 0,4 | 0,8 |
niacin mg | – | 5 | 9 |
kyselina listová mg | – | 50 | 100 |
vitamín B12 µg | – | 0,5 | 0,7 |
vitamín C mg | – | 20 | 25 |
vitamín A mg RE | – | 0,35 | 0,4 |
vitamín D µg | – | 0 – 25 | 10 |
vitamín K µg | – | 1µg/kg | 1µg/kg |
vitamín E mg | – | 0,4 × mg PUFA | 0,4 × mg PUFA |
Dávka vitamínu E se odvíjí od množství polynenasycených mastných kyselin – PUFA.
U dětí do půl roku se předpokládá, že jsou plně kojeny.