RODÍ SE VÍCE DVOJČAT DÍKY UMĚLÉMU OPLODNĚNÍ?

Více dvojčat. Dílo náhody?

S dvojčaty se roztrhl pytel. Zatímco před dvaceti patnácti lety byla dvojčata méně obvyklá, dnes nejsou ničím výjimečným a téměř každý ve svém okolí nějaká dvojčátka má. Rodí se více jednovaječných dvojčat díky lepší péči, a více těhotenství se podaří zachránit? Nebo je to z důvodu umělého oplodnění? „Nárůst incidence dvojčat je v přímé souvislosti s rozvojem asistované reprodukce, ale samozřejmě vysoká kvalita prenatální péče u nás umožňuje diagnostikovat a řešit specifické komplikace související s vícečetným těhotenstvím, a tím pádem se daří zachraňovat děti, které by dříve nepřežily,“ odpovídá MUDr. Tereza Hubová.

Jak funguje umělé oplodnění a jak souvisí s vícerčaty

Umělé oplodnění podstoupí žena, která má problémy s otěhotněním. Dříve nebylo výjimkou zavádění i více embryí najednou, aby se zvýšila pravděpodobnost, že alespoň jedno z nich se uchytí. V současné době se od tohoto upouští. Těhotenství rodiček nad 35 let bývá často rizikové, a pokud se přidá vícečetná gravidita, je o to náročnější pro ženu i pro lékaře. Na otázku, proč se upouští od vkládání dvou embryí a přiklání se k jednomu, MUDr. Tereza Hubová odpovídá: „Metody asistované reprodukce vedly k nárůstu vícečetných těhotenství, a tím i k vzestupu výskytu specifických komplikací s tím spojených. Zavedením více embryí do dělohy se zvyšuje pravděpodobnost uchycení alespoň jednoho z nich, ale také možnost uchycení všech embryí. Žena si může zvolit, že si nechá zavést více embryí. Pokud je to z nějakých důvodů rizikové a lékař s tím nesouhlasí, je to proti podpisu negativního reversu.“

A jak je to s náklady a zdravotním pojištěním? Hradí zdravotní pojišťovna dvě embrya? „Pojišťovna hradí čtyři cykly přenosu, pakliže bylo vždy zavedeno pouze jedno embryo, při zavedení více embryí se odečítá.“ Může žena umělé oplodnění podstoupit opakovaně v případě, že první bylo úspěšné a již jedno dítě má? „Ano, metody asistované reprodukce se provádějí v případě nemožnosti otěhotnět, pakliže tyto důvody přetrvávají po prvním úspěšném těhotenství, lze toto podstoupit opakovaně.“

Souvisí umělé oplodnění s jednovaječnými dvojčaty? Nebo se vícečetné těhotenství v případě IVF týká pouze dvojčat, která nejsou jednovaječná? „Zavádí se obvykle embryo 2. – 6. den po oplodnění, které se ale může dále rozdělit a mohou vzniknout tzv. monochoriální dvojčata,“ uzavírá lékařka.

Dědičné predispozice a lepší lékařská péče v otázkách a odpovědích (na otázky odpovídala lékařka MUDr. Tereza Hubová)

Pokrokovější prenatální péče zvládne velmi dobře zachránit více jednovaječných dvojčat, která se narodila předčasně a v 80. letech minulého století by jen těžko měla šanci na přežití. V současné době lze bez budoucích následků zachránit miminka, která se narodila ve 32tt.

Rodí se jednovaječná dvojčata předčasně? A obecně rodí se dvojčata předčasně?

Vyspělá prenatální péče zvládne velmi dobře zachránit více dvojčat, která se narodila předčasně a dříve by jen těžko měla šanci na přežití. V současné době lze zachránit miminka, která se narodí už kolem 24. týdne. U vícečetných těhotenství je vyšší riziko předčasného porodu, nicméně, doporučený postup u bichoriálních biamniálních dvojčat (Pozn. red.: těhotenství se dvěma placentami a se dvěma jednotlivými oddělenými vaky blan) je ukončení těhotenství nejpozději do 38+6, u monochoriálních biamniálních dvojčat (Pozn. red.: těhotenství s jednou placentou a se dvěma jednotlivými oddělenými vaky blan) do 36+6, u monochoriálních monoamniálních dvojčat (Pozn. red.: těhotenství s jednou placentou a jedním vakem blan) nejpozději do 34+6.

Proč jsou v tom takové rozdíly?

Monochoriální monoamniální dvojčata jsou významně rizikovější co do rozvoje komplikací.

Podaří se je zachránit bez následků a je to dnes již běžné?

Díky vysoce kvalitní prenatální péči a specializovaným centrům se opravdu daří zachránit těžce nezralé děti bez větších následků, ale není to pravidlem a následky spojené s předčasným porodem jsou veliké.

Jak souvisí dědičné predispozice s narozením dvojčat?

U jednovaječných dvojčat se zvažovala role genů ovlivňující buněčnou adhezi (pozn. red.: buněčný spoj), ale žádná studie toto nepotvrdila. Ženy, jejichž matka nebo sestra měly dvojvaječná dvojčata, mají dvakrát vyšší pravděpodobnost, že budou mít dvojvaječná dvojčata.