BREPTÁNÍ, KOKTÁNÍ, JAK SE BRÁNIT VADÁM ŘEČI
Asi každý z nás se těší a velice dobře si pamatuje na první slůvka svých dětí. Jde o důležitý milník ve vývoji, kdy se z kojence stává batole a řeč je velice významným prostředkem v komunikaci mezi námi.
Řeč se bez sluchu neobejde
Aby se dítě mohlo naučit správně mluvit, je pro něj nejdůležitějším smyslem sluch. Pokud dítě správně neslyší, nemá možnost se správné řeči naučit. Vývoj sluchu začíná již v prenatálním období, kdy dítě poslouchá od zhruba 5. měsíce matčin tlukot srdce, peristaltiku střev, proud tělních tekutin či matčin hlas. A právě pro důležitost tohoto smyslu, provádí lékaři již v porodnici první screeningové vyšetření sluchu měřením otoakustických emisí.
Ve vývoji řeči je nejdůležitějších prvních šest let našeho života a vždy vývojovou úroveň vztahujeme a posuzujeme s ohledem na psychomotorický vývoj dítěte, se kterým je vývoj řeči velice provázán.
Vývoj řeči
Do 1.narozenin označujeme řečové období jako období fyziologické nemluvnosti. Okolo dvou let už hledáme v řečových vzorcích první jednoduché věty, kdy děti začínají spojovat podmět s přísudkem a tvoří otázka (Co je to?) Pro období konce batolecího období, tedy okolo 3.narozenin se začíná objevovat oblíbená otázka A proč?. Během třetího a čtvrtého roku si díte vytváří a obohacuje slovní zásobu, učí se správné gramatické výslovnosti a o pátých narozeninách již očekáváme zlepšení ve výslovnosti většiny hlásek. S nástupem do školy se ukončuje vývoj řeči a dítě by mělo zvládnout hovořit v souvětích, a to se správnou výslovností.
Koktavost a breptavost
Jedná se o poruchy plynulosti řeči, kterou můžeme pozorovat mezi 3. a 4. rokem života dítěte, případně při nástupu do školy či v pubertě.
Koktavost neboli balbuties často vede k pocitům méněcennosti a vyřazení dítěte z kolektivu, takže je pro dítě i rodinu velice stresovou situací, která celý řečový projev ještě více komplikuje. Příčiny mohou mít podklad v genetice, ale mohou být vině i vliv prostředí či jiný patologický podklad. V řeči dítěte se vyskytují nepřirozené pauzy a pozorujeme špatné zacházení s dechem, kdy se dítě nadechuje uprostřed slov. Léčba koktavosti je bohužel obtížná a výsledky nejisté. Určitě by měla být multioborová a vyžaduje zapojení logopeda, foniatra, pediatra i psychologa.
Breptavost je další poruchou plynulosti řeči, kdy pozorujeme velice zrychlenou mluvu. Pro nezřetelnou artikulaci pak není dotyčnému rozumět. Pokud se vyskytuje samostatně (bez přítomnosti koktavosti), nevyžaduje speciální léčbu.
Krom poruch plynulosti řeči rozlišujeme také poruchy zvuku řeči (huhňavost) či poruchy vývojové (dysfázie, dysartrie či dyslálie). Pokud máte dojem, že vaše dítě špatně mluví vzhledem ke svému věku, poraďte se se svým dětským lékařem. Ve třech letech dítěte by měl cizí člověk rozumět vašemu dítěti 75% jeho mluveného projevu. Pokud se tak nekoná, doporučuji vyhledat odborníky a poradit se s nimi.
Autorkou článku je MUDr. Michala Knězková
Mladá lékařka a především máma dvou holčiček, která pořádá kurzy první pomoci pro maminky, vede vlastní blog mklife.cz a miluje cestování a dobrodružství.
