Domů » Miminko a batole » Kojení » Imunita a kojení

IMUNITA A KOJENÍ

Dlouhodobé kojení snižuje riziko výskytu alergií a pozitivně ovlivňuje imunitní systém dítěte. Pediatři doporučují výlučné kojení alespoň po dobu šesti měsíců věku dítěte. Připravili jsme pro vás přehledné informace o tom, proč byste na mateřské mléko neměla dát, z hlediska vývoje imunitního systému, dopustit.

Alergie, imunita a kojení

V prvním roce života lékaři výrazně nedoporučují, aby dítě konzumovalo bílkovinu kravského mléka z důvodu možné alergické reakce. Kravské mléko zatěžuje dětský organismus přemírou bílkovin.

Jako prevenci proti rozvoji alergií doporučují kojit dítě alespoň prvních šest měsíců. Krmení miminka prvních půl roku mateřským mlékem je jedním z nejdůležitějších bodů z hlediska výživy. Po šesti měsících do stravy pozvolna zařaďte příkrmy a s kojením pokračujte až do dvou let.

Mateřské mléko obsahuje nukleotidy, které podporují tvorbu a zrání buněk imunitního systému. Víte, z čeho se mateřské mléko skládá?

Střevní bakterie

Přibližně 70 % buněk imunitního systému u miminka se nachází v trávicím traktu. U kojených dětí se střevní mikroflóra výrazně liší v porovnání s nekojenými miminky. Mateřské mléko vytvoří společně s oligosacharidy a probiotiky prostředí, v němž laktobacily a bifidobakterie rychle rostou. Zlepšuje vlastnosti střevní mikroflóry. Kravské mléko těchto vlastností pozbývá. Z tohoto důvodu se liší střevní mikroflóra nekojených dětí. Kojenecká mléka jsou obohacena o oligosacharidy i probiotika, nicméně stále se svým složením mateřskému mléku nepřibližují. Prebiotické oligosacharidy v mateřském mléku podporují růst laktobacilů a bifidobakterií, které udržují optimální střevní mikroflóru.

Dokrmování umělým mlékem a imunitní systém

Je-li miminko hladové a vám se zdá, že máte nedostatek mléka, zkuste podpořit laktaci konzumací bylinek. Mechanismus zvýšení laktace díky bylinkám není stále znám. Některým maminkám kojící čaje a podpůrné látky k vyšší tvorbě mléka nepomohou. Stimulujte prsní bradavky a mléko odsávejte. Pokud se ani po několika dnech tvorba mléka nezvýší, využijte kojenecké formule na dokrmení miminka. I přesto, že laktační poradkyně dokrmování dětí umělým mlékem nedoporučují, při neprospívání dítěte do ukončeného čtvrtého měsíce věku, není jiné cesty. Imunitní systém se při občasném dokrmení nenaruší. Hrozí zde nebezpečí, že dítě bude více spát, protože jej umělé mléko zasytí, a tím se ještě více omezí tvorba mateřského mléka. Vynechané kojení nahraďte odsáváním.

Pramen: Crhová, M., Dlouhodobé kojení – pohled zdravotníků a laiků, Brno, 2014; Šráčková, D., Kojení stále nenahraditelné I., Praktická gynekologie, 2005; 9(3); Jimramovský, F., Fuchs, M., Kojení a začátky s výživou, Průvodce výživou v prvním roce života, Nutriklub